Travní porosty pro výrobu siláží na BIOPLYN

    S rozvojem BPS se naskýtá využití pro TTP, kterých je ke stavu přežvýkavců nadbytek. Bohužel většina jich k výrobě kvalitní siláže využít nelze. Pomineme horské, podhorské, a louky v chráněných územích (jejichž význam je především krajinotvorný s celou řadou dalších funkcí); píce z nich slouží spíše k výrobě sena – a v případě pozdnějších sklizní je vhodná nejlépe ke spalování.

    Velká část luk byla léta opomíjena a sklízena až na ně zbyl čas – pokud vůbec – a tak botanické složení těchto porostů často neumožní kvalitní siláž vyrobit. Také porosty na plochách zatravněných po r. 1990 jsou mnohde už vyčerpané a potřebují zlepšit botanické složení, případně - kde je to možné – obnovit.

    V první řadě přichází nutnost posoudit stav porostu (dříve zvaná inventarizace  TTP) a rozhodnout, zda a s jakými opatřeními je vhodné jej přiset, nebo obnovit a jaký travní druh nebo spíše směs zvolit.

     

    Produkce bioplynu z trav a travních porostů

    O možnosti produkce biplynu z jednotlivých travních druhů vypovídají údaje v následující tabulce. Významným faktorem pro vysokou produkci bioplynu je časná sklizeň zajišťující vysokou kvalitu hmoty.

    Tab.: Výnos sušiny, výtěžnost metanu a potenciální produkce metanu (Kohoutek a kol.)

    Travní druh

    Počet odrůd

    Výnos t sušiny/ha

    Specifická výtěžnost metanu (Nm3/t suš.)

    Potenciální roční výnos metanu (Nm3/ha)

    2009

    2010

    2011

    průměr

    Ovsík vyvýšený

    1

    15,4

    11,7

    11,2

    12,8

    247

    3152

    Jílek mnohokvětý

    1

    17,4

    8,82

    -

    13,1

    237

    3108

    Kostřava rákosovitá

    1

    17,5

    11,1

    9,6

    12,7

    239

    3045

    Bojínek luční

    2

    17,1

    12,1

    9,4

    12,9

    227

    2924

    Srha laločnatá

    2

    16,4

    11,1

    10,0

    12,5

    230

    2873

    Festulolium kostřavové

    4

    16,1

    10,8

    8,7

    11,8

    228

    2700

    Festulolium jílkové

    3

    18,3

    10,6

    5,9

    11,6

    222

    2577

    Kostřava luční

    3

    15,6

    9,6

    7,0

    10,7

    214

    2293

    Jílek vytrvalý

    5

    15,2

    8,5

    4,2

    9,3

    233

    2162

    Možnosti obnovy travních porostů

    K přísevu se přistupuje na porostech, které obsahují alespoň 40 až 50 % kulturních a produkčních trav, při jejich sporadickém výskytu a trsovité porosty je lépe obnovit. Totální likvidace je často levnější, než postřik selektivními herbicidy, obnovení porostu představuje nižší riziko neúspěchu než přísev, a konečně u velmi řídkých porostů je potom stejně zapotřebí vyset kompletní travní či jetelotravní směs.

    Při přísevu do stávajícího porostu se míchají do přísevové směsi pouze chybějící nebo požadované druhy, které mají přispět ke zkvalitnění píce. Pro zlepšení silážovatelnosti a stravitelnosti to vždy budou jílky a jílkovitá festulolia, v sušších podmínkách a také podle délky období, po které chceme sklízet kvalitní píci, budou přidávány také další – vytrvalejší, resp. suchovzdornější travní druhy.

     

    Obnovu lze provést bezorebně (stejnými stroji jako přísev), nebo po rozrušení původního drnu a zpracování půdy výsev provést (podle sypatelnosti směsi) běžnými secími stroji, nejlépe s hrotovým výsevním ústrojím, které umožní mělký výsev do 1,5 cm, max. do 2 cm hloubky. Pro směsi s vyšším podílem nesypatelných osinatých semen je nutné použít specielní secí stroje s intenzivními míchadly v zásobníku nebo s kartáčkovým secím ústrojím.