Šlechtění pícních odrůd trav a jetelovin

Základní rozdíl ve šlechtění pícních odrůd trav a jetelovin vzhledem k většině dalších polních plodin je v jejich dlouhodobosti. U většiny druhů trav a jetelovin trvá jedna generace ve šlechtění 3 roky (rok zásevu a dva užitkové roky). Pokud jsou tedy jednotlivé šlechtitelské kroky vázané na generace, trvá vyšlechtění pícní odrůdy třikrát tak dlouho jako například u jednoletých obilovin. Průměrná doba pro vyšlechtění a povolení takové pícní odrůdy je v současné době 12 – 15 let.

Ve většině zemí je stále základním kritériem pro povolení odrůdy výnos zelené nebo suché hmoty. Zároveň se ale zvyšují požadavky na další znaky jako je odolnost k chorobám a v poslední době i kvalita píce (kolik z jednotky píce vyrobíme mléka, masa, bioplynu …..). V důsledku probíhajících klimatických změn a tlaku na snižování ekologické zátěže krajiny (hnojiva, pesticidy, závlahy) stojí před šlechtiteli jako další úkol zvyšování odolnosti k suchu, zasolení nebo zvýšení efektivity využívání hnojiv.

Šlechtění v Hladkých Životicích se v rámci celé DLF zaměřuje na šlechtění následujících druhů:

• jílek mnohokvětý (Lolium multiflorum Lam. subsp. italicum (A. Br.) Volkart)
• jílek jednoletý (Lolium multiflorum Lam. var. westerwoldicum Wittm.)
• festulolium (x Festulolium Asch. et Graebn.)
• kostřava luční (Festuca pratensis Huds.)
• sveřep bezbraný (Bromus inermis Leyss.)
• jetel luční (Trifolium pratense L.)

Vzhledem k tomu, že působíme ve střední Evropě, kde se často používají druhově širší směsi, pokračujeme i ve šlechtění minoritních druhů, které jsou ve většině zemí jako hospodářské druhy neznámé:

• ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius (L.) Beauv. ex J. S. et K. B. Presl)
• trojštět žlutavý (Trisetum flavescens (L.)P.Beauv.)
• psárka luční Alopecurus pratensis L.)

Vzpomínka na Ing. Vladimíra Světlíka, CSc.

Inženýr světlík se narodil se 13. října 1921 v Oticích u Opavy. Jako mladý adjunkt za války pracoval na baronském velkostatku v Kamenici nad Lipou, odkud byl odvlečen do koncentračního tábora; konce války se dočkal v Buchenwaldu.

Po osvobození studoval na Vysoké škole zemědělské v Brně, absolvoval v roce 1948, jeho spolužákem byl Ing. Miroslav Mrkvica, se kterým se později setkal v Rožnově pod Radhoštěm a setkávali se po celý profesionální život. Inženýr Světlík nastoupil na čistící stanici v Rožnově pod Radhoštěm a zabýval se udržováním a množením trav. Byl převeden s udržováním řady druhů Rožnovských odrůd trav na stanici v Bartošovicích na Moravě, kde také zahájil šlechtění jetele zvrhlého, který byl povolen po jeho přechodu do Hladkých Životic s názvem Oderský v roce 1960. V Bartošovicích nebylo pro šlechtění dostatek pracovníků, proto se udržovací šlechtění přesunulo v roce 1956 na výzkumnou stanici do Hladkých Životic.

Od té doby se započala přeměna stanice na šlechtitelskou, z Nového Jičína – Bochety byly převedeny další odrůdy trav a s nimi i pracovníci pro šlechtění. Významná kapitola v životě inženýra Světlíka nastala od r. 1960, kdy se společně s nastoupivším inženýrem Fojtíkem pustili do rozvoje šlechtění trav i jetelů, přestavby staré budovy koželužny na laboratoře. Ve spolupráci s olomouckou univerzitou a Ústavem experimentální botaniky AV v Olomouci zaváděli nové metody šlechtění – polyploidii, mutační šlechtění, mezidruhovou a mezirodovou hybridizaci trav – a to v nelehké době „Lysenkismu“, kdy genetika byla považována za buržoazní pavědu. Inženýr Světlík byl v té době hlavním šlechtitelem, ale čekaly ho další úkoly, počátkem 70. let se stal vedoucím šlechtitelské stanice; ještě když stanice spadala po Šlechtitelský a semenářský podnik v Olomouci prosadil novou výstavbu – skleníků, a na to navázala i stavba nové budovy šlechtění s čističkou. Současná budova šlechtění byla uvedena do provozu na přelomu let 1977/78 po přeřazení stanice do Výzkumného a šlechtitelského ústavu pícninářského se sídlem v Troubsku. Řízení stanice a politické funkce mu zabíraly většinu času, a tak funkci hlavního šlechtitele předal inženýru Fojtíkovi. Stanici vedl úspěšně až do roku 1986, kdy odešel do důchodu, při té příležitosti mu bylo předáno státní vyznamenání „Za zásluhy o výstavbu“. I po odchodu se zajímal živě o šlechtění, a hlavně množení jetelů a trav, zúčastňoval se aktivně ještě řadu let poradenství k semenářství na podnicích. Z jeho iniciativy byl ještě na sklonku socialismu založen tzv. KRB – Komplexní racionalizační brigáda pro množení jetele lučního a trav na Severní Moravě. Byl to předchůdce pozdějšího Sdružení pěstitelů travních a jetelových semen, po vzoru předválečného sdružení, které bylo po roce 1948 zakázáno.

Ing. Světlík byl spoluautorem odrůd trav
&
 autorem a spoluautorem odrůd jetelů:

Inženýr Světlík si do vysokého věku udržoval dobrou tělesnou kondici, sportoval a pravidelně cvičil, dožil se 87 let.