Hodnota píce z travních porostů se odvíjí nejen od jejich druhového složení, ale je výrazně ovlivňována zodpovědným ošetřováním porostů, a kvalita sklizené píce, ať už siláže nebo sena, je odezvou na seřízení strojů - od žacího stroje po lis nebo řezačku. Jak tedy zvýšit hodnotu travních porostů?
Dnes, kdy tento článek dáváme do světa, máme duben. Luční i pastevní porosty už obrůstají, budou posmykovány i případně přihnojeny. Ovšem po několikaletém zvýšeném až kalamitním rozšíření hrabošů bude mnohde nutné porosty přiset, nebo i obnovit. Na loukách, kde je poškození velmi vysoké,
a často také jsou následně rozryté divočáky, je třeba posoudit jestli má smysl přisévat dražší víceletou jetelotravní směs.
Pokud výskyt hrabošů bude i nadále kalamitní, tak výhodnější bude zahustit porost přísevem např. jednoletého jílku, jehož osivo je minimálně o polovinu levnější, a letním výsevem založit po přeorání nový porost.
Postup může být následující:
Na porostech využívaných pro trvalou pastvu je nejlepší způsob po týdnu osekávat již vypasenou část pastviny, tak aby celá byla postupně obsekána asi po pěti týdnech. Současně při osekávání spodní lišta diskové žačky rozhrne výkaly – omezí se vznik „mastných fleků“. Tento způsob ošetřování zajistí, že se zvířata mohou pást na stále obrůstajícím porostu s vysokou stravitelností pastevní píce. Osekaná hmota je ponechána na místě, po jejím zavadnutí ji krávy „posbírají“, a na obrostlý porost se po několika týdnech zase vrátí.
Zaplevelené porosty v konvenčním způsobu hospodaření je možné vyčistit postřikem herbicidů. Podle převládajícího druhu plevele zvolit termín (např. na pampelišky na počátku jejich květu v první seči, šťovíky je možné omezit jak na jaře – což je dražší varianta, nebo levněji v první polovině září přípravkem
Refine). Odplevelené porosty je dobré následně přiset. Na jaře ošetřené porosty po uhynutí plevelů přihnojit, aby volná místa zakryly trávy intenzivnějším odnožováním. Přísev se provádí koncem léta po rozvláčení strniště po seči, tentokrát osekaném co nejníže.
Po podzimním postřiku Refinem je možné po osekání nebo zmulčování, a odklizení rostlinných zbytků využít tzv. “spící setí“ ještě před zimou, nebo přísev brzy zjara po účinném vyvláčení stařiny a zbytků plevelů. Porost přisetý na podzim se na jaře velmi opatrně smykuje, ale nevláčí, nejlépe jen na místech s kde je nutné rozhrhnout krtince apod.
Původně šlechtitelská stanice v Hladkých Životicích se počátkem 90.let přeměnila na šlechtitelsko-semenářskou firmu, začala vyrábět a dodávat odzkoušené směsi zemědělcům. Stala se se také součástí světové firmy semenářské DFL Seeds & Science.
Pro příklad uvádím vyjádření jednoho z odběratelů našich směsí, pana Ondřeje Mikeše, EKOMASO s.r.o., který hospodaří na katastrech obcí Chotěvice, Čermná a Hostinné na Trutnovsku.
„V roce 2016 jsme začali spolupracovat se společností DLF Hladké Životice na zefektivnění pěstování TTP. Vybrali jsme si tuto společnost, protože dokázala srozumitelně a jednoduše popsat veškeré kroky vedoucí k úspěšnému pěstováni TTP a trav na orné půdě. Jako farma obhospodařujeme 1000 ha pozemků, z toho 500 ha travních porostů a na orné zčásti pěstujeme taktéž pícniny (trávy, jetel). Nacházíme se v podhorské oblasti Krkonoš, kde TTP zaujímají pozemky s velkými sklony, se špatnou přístupností či pedologií. Ač odrazováni okolím, přesto jsme do obnov TTP investovali a zpětně vzato i přes nemalé komplexní náklady si tuto zkušenost chválíme. Při dodržení všech doporučení, a i přes neoptimální počasí minulých let jsou výsledky skvělé. Máme zejména dobrou zkušenost s obnovami TTP, kdy na rozdíl od přísevů dochází k téměř 100% redukci škod od prasat, využíváme zejména setí směsí do krycí plodiny oves, kdy již v roce zásevu nepřicházíme v souhrnu o výnosy a máme kvalitní ovesnou GPS. Travní porosty pěstujeme zčásti na pastvu masného skotu, zčásti na výrobu sena, ale zejména na poměrně intenzivní (do 160 kg N/ha) pěstování travních senáží pro bioplynovou stanici i skot. Zintenzivněním výroby zejména senáží jsme si „ušetřili“ ornou půdu pro pěstování tržních plodin, kde jsme do té doby pěstovali větší podíl plodin pro BPS. To je nyní pro nás minulost a opravdu cíleně pouze pro účely BPS pěstujeme pouze do 20% výměry orné půdy, navíc v logicky navazujícím osevním postupu. Při výběrů směsí na TTP jsme kladli důraz na vytrvalost a specifika daných pozemků a požadavků na sklizeň (volili jsme hlavně směsi řady GRAZEMAX a Louka), u výběru směsí na ornou půdu jsme zase cílili na výkonné travní směsi (řady CUTMAX, BPS). Na základě obecně platných doporučení se snažíme o harmonickou výživu a dbáme na vyhovující bilanci živin a pH na pozemku, dále péči a sklizeň částečně podřizujeme vývojovému stadiu, stavu porostu a aktuálními termínu. A z vlastní zkušenosti musím potvrdit, že výsledky odpovídají vloženému úsilí a výnosy dosahují při dobré konstelaci velice zajímavých hodnot.“
O travní porosty je třeba pečovat celoročně, nejen na jaře, mají-li:
Pro obnovy TTP si můžeme vybrat směsi pro různé vlhkostní podmínky stanoviště:
autor: Ing. Ivan Houdek
článek byl publikován také v magazínu Sano - odborné informace a moderní výživa zvířat pro zemědělce a veterináře
Potřebujete poradit? Jsme zde pro Vás!
Stačí nám napsat a my už se postaráme o to, aby náš poradce či prodejce Vaši zprávu dostal a komunikoval s Vámi.
office@dlf.cz
PORADENSTVÍ
PRODEJ
Ještě jste se nepřihlásili k odběru našeho ZPRAVODAJE/NEWSLETTERU?
Můžete tak učinit ZDE: PŘIHLÁSIT SE