Když meziplodinová směs, tak s jetelem nachovým

Intenzivnější polní produkce a stávající klimatická změna nám přináší nové výzvy v oblasti zemědělství. Je potřeba si zachovat kvalitní výnosy, ale jak toho docílit, když bez správné rotace plodin ztrácíme půdní úrodnost a s menší rozložeností srážek ztrácíme vodu erozí?

Jedním z řešení jsou meziplodiny, které nám přeruší osevní postup, pokryjí, prokypří půdu a doplní tak důležitou organickou hmotu. Jetel nachový je nejpěstovanějším jetelem v České republice o čemž svědčí počet přihlášených množitelských ploch za rok 2021, jejichž celková rozloha (8 218,31 ha) je téměř dvojnásobná ve srovnání jetelem lučním. Podstatná část vyprodukovaného osiva jetele nachového je určena pro vývoz do jiných zemí EU. Toto je podle mého názoru politováníhodné, jelikož se jedná o plodinu, která se ideálně hodí k přerušování pěstování obilovin (a jiných plodin) v osevním postupu. Literatura i osobní zkušenosti uvádějí zvýšení výnosu pšenice ozimé v roce po jeteli nachovém až o 1,5-2 t/ ha oproti běžnému výnosu. Ekonomika je tedy zcela evidentní.

ROKALI je novou odrůdou jetele nachového ze šlechtění DLF. Rychlé vzcházení je výhodné z pohledu omezení rozvoje plevelných rostlin a omezení eroze – jak živin, tak vody a půdy. ROKALI je velmi raná odrůda, kdy ostatní odrůdy předčí v počátku kvetení až o dva týdny. Má vysoký výnos suché hmoty a s vysokým obsahem bílkovin (přes 25 % hrubého proteinu s 80 % stravitelností) produkuje kvalitní píci. Jako u ostatních rostlin z čeledi Fabaceae najdeme i u kořenů jetele nachového symbiotické bakterie rodu Rhizobium. Přes symbiózu jsme schopni do půdy dostat od 80 kg N až po 160 kg N/ha (CLARK, Andy (ed.). Managing cover crops profitably. Diane Publishing, 2008.), což může vyústit v podstatné snížení nákladů na hnojiva. ROKALI také exceluje svým výnosem semen – při správné agrotechnice se semenným výnosem pohybujeme okolo 800–1200 kg/ha.