Přísevy a zásady pro jejich provádění

    Po mnoho let se zemědělci nezabývali poklesy výnosu u trvalých travních porostů, dané přestárlými a prořídlými směsmi. Pokles výnosů mnohdy může dosáhnout až 50 %, významnou roli v tomto hrají plevele a nekulturní trávy, ještě významnější je ale často nekulturními druhy výrazně zhoršená kvalita píce. Přisévány by měly být vybrané porosty na lepších půdách, kde se prostředky vložené do práce a osiva vrátí výrazným zlepšením porostu. Přisetý porost by také měl snadno dopravně dostupný pro sklizňovou techniku a v přijatelné vzdálenosti od místa uložení pro konzervaci. Řešení představuje odplevelení, podle zásoby živin také přihnojení – vápnění, a doplnění fosforu v půdě pro udržení jetelovin v porostu. Poté může přísev výrazně zkvalitnit porost a prodloužit jeho životnost (využívání). Pro přísev je nejvhodnější vybrat a připravit porost v předchozím roce. Zvláště tam, kde je třeba přisévat zjara, aby se neztrácel čas a zimní vláha při čekání na provedené odplevelení apod.

    Přísevy lze provést několika způsoby    , metodu je třeba volit nejen podle dostupnosti stroje či služby, ale především s ohledem na půdní podmínky, svažitost a velmi důležité jsou vláhové poměry v dané oblasti či lokalitě.

    • Přísevem by měly doplnit chybějící druhy, kvalitní a výkonné odrůdy
    • Aby se zabránilo zaplevelení, používají se v prvé řadě rychle vzcházející druhy, odrůdy s vysokou konkurenční schopností, aby vzcházející rostlinky nebyly potlačeny původním porostem
    • V případě, že je nutné doplnit i pomalu vzcházející druhy jako lipnice luční (do pastvin), musí přísevu předcházet nejen odplevelení, ale také částečná retardace původního porostu

      Přísevem se mj. rozumí:
    • rychlá oprava po zimních škodách
    • prodloužení životnosti porostů
    • zvýšení kvality travního drnu u starších porostů, viz výše – doplnění chybějících druhů
    •  snížení šance pro rozvoj plevelů

      Zaplevelené porosty

    Pro přísev brzy zjara je nutné postříkat porost v předchozím roce koncem srpna nebo do poloviny září (např. herbicidem Refi ne v případě zvýšeného výskytu šťovíků a vzešlých semenáčků pampelišek), na podzim odstranit zbytky porostu i po mulčování, jestliže rostlinná hmota tvoří silnější vrstvu, která se do jara nedokáže rozpadnout.
    Herbicid a dobu jeho použití na porost je také třeba volit podle druhu, kterého se chceme v porostu zbavit – pampelišku na jaře před květem nebo po vyklíčení semen koncem léta, kakost luční ve vlhčích porostech naopak ve druhých sečích, šťovíky v každé seči.
    Silně zapýřené porosty přisévat je plýtváním osivem – tyto se musí likvidovat, nejlépe totálním herbicidem a bezorebně vyset kompletní směs.
    Rovněž starší porosty, z nichž zbyla především kostřava červená nelze přisévat, její velmi hustý drn je třeba zničit a provést obnovu. Přísev v „koberci“ kostřavy červené je velmi riskantní i po retardaci původního drnu.
    V podmínkách bez možnosti požít herbicidy (ochranné pásmo, ekologický zemědělec) je nutné provést před přísevem mechanické ošetření lučními smyky, nebo nejlépe prutovými branami, a to i několikanásobné, které částečně retarduje původní porost.

    Příprava původního porostu těsně před přísevem
    Odstraňte stařinu, resp. nedopasky osekáním, mulčováním, vyhrabáním. Silnější vrstvu nebo souvislý pokryv osečené (vyvláčené) stařiny je nutné shrnout a odvézt.
    Nerovnosti, jako krtince, místa rozrytá divokými prasaty, koleje po technice apod., je nutné před setím usmykovat lučními smyky. Hodně utužený povrch půdy, porost s méně než 50 % volných míst, nebo řídký drn s množstvím mechu intenzivně rozvláčejte.
    Na zamechované porosty jsou nejvhodnější prutové brány s intenzivním přítlakem, pohyblivé pruty se neucpávají vyvláčeným mechem a stařinou.

    Před setím nehnojte dusíkem, přihnojovat doporučujeme až po seči, která musí být provedena dříve, než-li se nad vzcházejícím přisetým porostem zavře porost původní!!!

    • Mladé rostlinky vzešlé z přísevu nutně potřebují světlo pro tvorbu odnoží, aby se porost co nejrychleji zahustil.

    Setí
    Zasejte 25 – 30 kg/ha speciální jetelotravní nebo travní směsi. Ihned po setí zaválejte porost těžkými hladkými nebo lépe Cambridgeskými nebo jinými profilovanými válci.

    Termín přísevů

    • Brzy zjara, pokud je porost prořídlý, není zaplevelen nebo byl připraven k přísevu v předchozím roce. Je třeba usmykovat krtince a lokality rozryté černou zvěří, případně rozvláčet mech a po uschnutí povrchu přisévat.
    • Bezprostředně po druhé, někde třetí seči od druhé poloviny srpna do počátku září–v případě, že porost není zaplevelen anebo byl postřik proti plevelům proveden v některé předchozí seči. V podzimním zářijovém termínu nedoporučujeme vysévat směsi s jetelem lučním.
    • Dříve doporučované termíny po brzy provedené první seči byly často méně úspěšné, když v květnu nastoupily vysoké letní teploty a přísušek. Ovšem v některých srážkově bohatších letech mohly být přísevy v tomto termínu úspěšnější ...

    Přihnojení
    Dávka hnojiv po prosvětlovací či plevelohubné seči se určuje podle zastoupení jetelovin v porostu. Při podílu do 30 % jetelů postačí cca 30 kg N/ha, při vyšším podílu jetelů přihnojení většinou není nutné, doporučujeme ho ale v sušších oblastech, aby porost lépe odolal budoucímu přísušku; včas dodaný dusík pomůže překonat stres ze sucha. Je však nutné přihnojit dusíkem cca 40 kg/ha porosty přiseté jen travami (určené např. pro BPS nebo pro sklizeň na seno). Po prvním osečení lépe minerálními hnojivy, po další seči už digestátem.

    Spásání přisetých pastvin dobytkem
    Je vhodnější až po jedné provedené seči a ve vlhčím roce po druhém osekání s ohledem na únosnost terénu, aby nedošlo jednak rozšlapání, ale také vytrhávání ještě nepříliš pevně zakořeněných mladých přisetých rostlinek. Nedostatečně utužený povrch po seči je možné přiválet lučními válci. Před pastvou ovcí lépe vždy udělat dvě seče, aby se rostliny dostatečně vyvinuly a odnožily (velmi nízké spásání ovcemi!).

    Směsi pro přísevy
    Ve velmi rozmanitých podmínkách České republiky nelze doporučit jedinou směs pro přísev pro univerzální použití. Složení se odvíjí od způsobu využívání porostu – pastvina, louka na seno nebo k výrobě siláže - např. silážní porost pro výživu skotu se může lišit od siláže pro BPS.
    Ve většině případů se budou připravovat specielní směsi, které podle podmínek mohou obsahovat vedle jetele lučního a plazivého
    hlavně Festulolia kostřavovitého typu, kostřavu luční a rákosovitou, bojínek, jílek vytrvalý tetraploidní nebo Festulolium Lofa,
    v pastevních směsích jako dominantní také jílek vytrvalý diploidní a do vlhkých luk také může být přiseta psárka luční.

    Strojů pro přísevy travních porostů se nabízí celá řada, některé z nich jsou v galerii fotografi í. Ale to jsou stroje specielní, určené téměř výhradně pro travní porosty, jejichž součástí jsou válce různého typu, nebo i bez válců.
    V některých podmínkách (zatravněná orná půda s minimální svažitostí, rovný minimálně zvlněný terén, pravidelné pozemky
    velkých výměr apod.) je možné použít stroje určené pro bezorebné setí na orné půdě. U nich je ale velmi důležitá možnost omezení hloubky setí na na 1,5 – 2 cm pro každou diskovou botku, aby nedošlo k utopení drobných semen jetelovin a některých trav. Možnost jejich použití ovšem hodně záleží na výsevním ústrojí, protože většinou umožní vyset pouze velmi dobře sypatelné osivo (jetel nebo jetelotravní směs s velkou převahou jetele), kompletní travní směs nebo
    trávy až na výjimky nevysejí spolehlivě. Pro takové směsi jsou vhodnější stroje s hrotovým výsevním ústrojím, se skříní přes celý záběr stroje.
    Stejná podmínka platí o sypatelnosti osiva platí i u specielních strojů pro přísevy travních porostů, že při setí travních směsí může být dávkování pro pneumatické výsevní ústrojí méně spolehlivé a je vhodné pravidelnost výsevu předem vyzkoušet.
    Výběr je třeba volit jednak podle vláhových podmínek – stroje využívající povrchový přesev (prutové brány) jsou citlivější na nedostatek vláhy. Povrchovému přesevu by také mělo předcházet důkladné rozvláčení povrchu, nakypření umožní osivo nasypané na povrch alespoň „zaprášit“. Pro rychlé opravy míst po poškození zvěří nebo na zimovištích ale jsou vhodnější, v nakypřené půdě by diskový stroj mohl set přiliš hluboko. Ten pracuje spolehlivě v utuženém povrchu, osivo je je schováno v drážce a zamáčnuté válcem je méně ohrožováno suchem, než na povrchu půdy.
    Výhodu také přináší agregace stroje s těžkým válcem – což znamená o jednu nutnou operaci (přejezd) méně. Na druhé straně tyto stroje zase vyžadují těžší traktor, i když není pro přísev nutná velká tažná síla, ale těžká přední náprava a závaží, které vyváží těžký stroj a zajistí stabilitu ve svažitém terénu.