25.01.2021 Jetelotravní a vojtěškotravní směsky
Víceleté pícniny, jetelotravní a vojtěškotravní směsi, jsou stále významnou plodinou nejen jako objemné krmivo.
Ing. Ivan Houdek, DLF Seeds, s.r.o., Hladké Životice
Víceleté pícniny, tedy i jetelovinotravní směsi jsou stále významnou plodinou i přes pokles přežvýkavců (hlavně tedy krav, ovcí či koz). Nejen jako objemné krmivo vysoké hodnoty, ale jako nezastupitelné součásti osevních sledů. V konvenčním zemědělství se pěstuje to, co snad půjde zpeněžit s minimálním přihlédnutím k zásadám střídání plodin – co jiného také farmářům zbývá. Potom občas do osevního sledu zařazená víceletá pícnina působí jako „udržovatel“ půdní úrodnosti.
Z pohledu krmiváře – či pícnináře – pěstování směsí jetele nebo vojtěšky s travami sice neskýtá píci s tak vysokou koncentrací NL (dusíkatých látek) jako čisté jeteloviny, avšak přináší řadu jiných výhod:
- snadnější a rychlejší zavadání = snížení ztrát živin a omezení rozvoje nežádoucích mikroorganismů
- píce na pokosech méně slehává
- vyšší obsah cukrů v píci trav napomáhá konzervaci silážováním
- pevnější drn lépe odolává poškození sklizňovou technikou
- výrazně nižší zaplevelení porostů
- dovolují prodloužení využívání porostu
- produkce píce směsí bývá vyšší
Jetelotravní směsky
Nejčastěji užívané travní druhy do těchto směsí jsou jílky nebo jílková festulolia; ve vyšších nadmořských výškách, vzhledem k jejich odolnosti k vyzimování, také bojínek a kostřava luční.
V našich podmínkách s nepravidelnými srážkami a stále častějšími přísušky jsou vhodnější jetelotravní porosty s hluboko kořenícími, sucho vzdornějšími travami (kostřavy a jejich hybridy, ovsík vyvýšený, popř. srha). „ODKAZ NA PÍCNINY“ Jílky a jejich hybridy zvyšují kvalitu směsí, ale při nedostatku vláhy ve druhých a třetích sečích silně zpomalí růst listů, vytváří především stébla a jejich píce rychle kvalitu ztrácí. Proto na nich nelze stavět směsi tak, jak je běžné v přímořských oblastech Západní Evropy a na sušší lokality je výhodnější do jetelotrav používat více travních druhů nebo rovnou jen sucho vzdornější druh.
Jestliže jsou jetelotrávy vysévány v letním termínu, nezbývá než snížit podíl travního komponentu o více než ½, jako ve vojtěškotravách. Ovšem v případě nedostatku vláhy na podzim může potom hrozit zaplevelení málo vyvinutého porostu obtížně potlačitelnými ozimými pleveli, jako je kokoška nebo hluchavky, které – pokud nemrzne – stále rostou.
Vojtěškotravní směsky
VOJTĚŠKA ODKAZ ZDE
Tyto směsi vzhledem k pomalému vývoji vojtěšky po vzejití vyžadují vyšší pozornost než jetelotrávy. Snáze se zaplevelují a pokud jsou zakládány letním výsevem (v čisté kultuře), je riziko, že porost nebude odpovídat přáním krmiváře, velmi vysoké. Také termín výsevu musí být lépe v první polovině srpna, zejména jestli se vysévá v oblastech pro vojtěšku okrajových. Množství trávy ve výsevku se pohybuje nejčastěji mezi 1 až 3 kg/ha, podle druhu trávy, podmínek stanoviště a představy krmiváře o složení porostu.
Typickým plevelem těchto porostů je pampeliška, ale v posledních letech více jak polovinu z plevelů činila dieteticky závadná kokoška pastuší tobolka, navíc silně napadená plísní dusivou.
Stabilnějších, a také vyšších výnosů je dosahováno u jetelovojtěškotrav, překonávají ve výnosu píce porost čisté vojtěšky a zároveň lépe odolávají zaplevelení.
Do směsí vojtěškotrav i jetelovojtěškotrav zařazujeme také jetel plazivý (0,5 kg/ha) – aby rychlým zakrytím povrchu půdy omezil výpar po seči, a pro zvýšení odolnosti zaplevelení. Svým podílem ve sklizené píci také zvýší kvalitu píce. Jeho přínos ale bude výraznější až v příštích letech, až vojtěškotrávy začnou řídnout.
PÍCNÍ SMĚSI – FORAGEMAX
