Travní porosty pro výrobu siláží na BIOPLYN

            S rozvojem BPS se naskýtá využití pro TTP, kterých je ke stavu přežvýkavců nadbytek. Bohužel většina jich k výrobě kvalitní siláže využít nelze. Pomineme horské, podhorské, a louky v chráněných územích (jejichž význam je především krajinotvorný s celou řadou dalších funkcí); píce z nich slouží spíše k výrobě sena – a v případě pozdnějších sklizní je vhodná nejlépe ke spalování.

Velká část luk byla léta opomíjena a sklízena až na ně zbyl čas – pokud vůbec – a tak botanické složení těchto porostů často neumožní kvalitní siláž vyrobit. Také porosty na plochách zatravněných po r. 1990 jsou mnohde už vyčerpané a potřebují zlepšit botanické složení, případně - kde je to možné – obnovit.

V první řadě přichází nutnost posoudit stav porostu (dříve zvaná inventarizace  TTP) a rozhodnout, zda a s jakými opatřeními je vhodné jej přiset, nebo obnovit a jaký travní druh nebo spíše směs zvolit.

 

Produkce bioplynu z trav a travních porostů

O možnosti produkce biplynu z jednotlivých travních druhů vypovídají údaje v následující tabulce. Významným faktorem pro vysokou produkci bioplynu je časná sklizeň zajišťující vysokou kvalitu hmoty.

Tab.: Výnos sušiny, výtěžnost metanu a potenciální produkce metanu (Kohoutek a kol.)

Travní druh

Počet odrůd

Výnos t sušiny/ha

Specifická výtěžnost metanu (Nm3/t suš.)

Potenciální roční výnos metanu (Nm3/ha)

2009

2010

2011

průměr

Ovsík vyvýšený

1

15,4

11,7

11,2

12,8

247

3152

Jílek mnohokvětý

1

17,4

8,82

-

13,1

237

3108

Kostřava rákosovitá

1

17,5

11,1

9,6

12,7

239

3045

Bojínek luční

2

17,1

12,1

9,4

12,9

227

2924

Srha laločnatá

2

16,4

11,1

10,0

12,5

230

2873

Festulolium kostřavové

4

16,1

10,8

8,7

11,8

228

2700

Festulolium jílkové

3

18,3

10,6

5,9

11,6

222

2577

Kostřava luční

3

15,6

9,6

7,0

10,7

214

2293

Jílek vytrvalý

5

15,2

8,5

4,2

9,3

233

2162

Možnosti obnovy travních porostů

K přísevu se přistupuje na porostech, které obsahují alespoň 40 až 50 % kulturních a produkčních trav, při jejich sporadickém výskytu a trsovité porosty je lépe obnovit. Totální likvidace je často levnější, než postřik selektivními herbicidy, obnovení porostu představuje nižší riziko neúspěchu než přísev, a konečně u velmi řídkých porostů je potom stejně zapotřebí vyset kompletní travní či jetelotravní směs.

Při přísevu do stávajícího porostu se míchají do přísevové směsi pouze chybějící nebo požadované druhy, které mají přispět ke zkvalitnění píce. Pro zlepšení silážovatelnosti a stravitelnosti to vždy budou jílky a jílkovitá festulolia, v sušších podmínkách a také podle délky období, po které chceme sklízet kvalitní píci, budou přidávány také další – vytrvalejší, resp. suchovzdornější travní druhy.

 

Obnovu lze provést bezorebně (stejnými stroji jako přísev), nebo po rozrušení původního drnu a zpracování půdy výsev provést (podle sypatelnosti směsi) běžnými secími stroji, nejlépe s hrotovým výsevním ústrojím, které umožní mělký výsev do 1,5 cm, max. do 2 cm hloubky. Pro směsi s vyšším podílem nesypatelných osinatých semen je nutné použít specielní secí stroje s intenzivními míchadly v zásobníku nebo s kartáčkovým secím ústrojím.

 

Travní porosty pro BPS

Většinou se jedná o krátkodobé  2 až 3leté porosty – nebo o dočasné porosty na 4 až 5 užitkových let.

K zajištění nejlepší kvality píce a velmi dobré silážovatelnosti obsahují většinou jílky nebo jílkovitá festulolia. V dočasných porostech musí být ale dostatečně zastoupeny vytrvalé trávy, aby nedošlo k zaplevelení a k výraznému zhoršení kvality píce po ustoupení jílků z porostu.

Samozřejmostí těchto porostů je intenzivní výživa – především dusíkem, předpokládá se také minimální herbicidní ochrana, resp. po založení by měla postačit odplevelovací seč.

Ve směsích pro dočasné porosty byl v nízkém podílu také vyséván jetel plazivý. Jeho přínos spočívá:

  • V obohacení půdy o dusík
  • V rychlém obrůstání po seči a tím zabránění vysýchání půdy = zvýšení suchovzdornosti porostu
  • V konkurenci plevelům a zatažení vzniklých mezer po úhynu jílků nebo po poškození porostu sklizňovou technikou

 

Směsi pro výrobu siláží pro BPS, vysévané na orné půdě:

  • Intenzivní jílková silážní směs C – 2
  • Jílek jednoletý Lolan nebo Jivet   26 %
  • Festulolium Bečva                       32 %
  • Festulolium Lofa                          42 %

Směs na 2, max. tři roky pěstování, je možné ji vysévat na jaře i v brzkém podzimu, výsevek min. 31 kg/ha. Vyžaduje intenzivní dusíkatou výživu.

  • Jílek a jílkovitá festulolia mají nejvyšší obsah cukrů - snadná konzervace
  • Vhodná pro mezipásy k rozdělení velkých honů kukuřice
  • Jako protierozní ochrana pod hon kukuřice na mírném svahu
  • Vhodná pro humidnější oblasti
  • Nepatří do oblastí s častým výskytem „plísně sněžné“

 

  • Dočasná silážní směs BPS – 1
  • Jílek jednoletý Lolan nebo Jivet         16 %
  • Kostřava rákosovitá Kora                  30 %
  • Festulolium Lofa                                30 %
  • Festulolium Perun, Hostyn                20 %
  • Jetel plazivý Rivendel                          4 %

 

Intenzivní směs na ornou půdu, na 3, max. čtyři roky pěstování, do dočasných mezipásů ve velkých honech kukuřice, nebo na pozemky ohrožené erozí. Vyžaduje intenzivní dusíkatou výživu. Nejvhodnější doba výsevu je na jaře, sklizeň na siláž již po dvou nebo dvou a půl měsících od výsevu. 2/3 jílkovitých trav ve výsevku 35 kg/ha zajistí snadnou konzervovatelnost píce.

 

  • Víceletá silážní směs BPS – 2
    • Festulolium Hykor                                   20 %
    • Jílek jednoletý Lolan nebo Jivet               16 %
    • Kostřava rákosovitá Kora                        30 %
    • Festulolium Lofa                                      20 %
    • Festulolium Perun, Hostyn                      10 %
    • Jetel plazivý Rivendel                                4 %

 

Intenzivní směs na ornou půdu, na min. čtyři roky pěstování, na pozemky ohrožené erozí, do oblastí nevhodných pro pěstování kukuřice apod. Nejvhodnější doba výsevu je na jaře, sklizeň na siláž již po dvou nebo dvou a půl měsících od výsevu. Téměř polovina jílkovitých trav ve výsevku 35 kg/ha zajistí snadnou konzervovatelnost píce. Vytrvalé druhy a jetel plazivý jsou zárukou dostatečné suchovzdornosti i vytrvalosti porostu, který rovněž vyžaduje intenzivní dusíkatou výživu.